ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY (2)

5. října 2016 v 20:01 | Bruneta 30Plus
Jednou ze skutečných zkoušek dospělosti pro mě nebyla ani tak maturita, jako spíš rekonstrukce koupelny. Pouštěla jsem se do ní před dvěma roky s naivními ideály, vírou v dobré a šikovné lidi a s poměrně velkorysým rozpočtem, který byl pozdějším zhotovitelem označen jako "udělal jsem Vám to za hubičku".

 

NĚCO O MNĚ

2. října 2016 v 20:50 | Bruneta 30Plus



ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY

1. října 2016 v 12:08 | Bruneta 30Plus
Jako malá jsem si myslela, že řemeslníci jsou něco jako komiksoví hrdinové - lidé výjimečných schopností, které je potřeba si předcházet. Soudila jsem tak podle toho, že když jsme tehdy "za komára" rekonstruovali dům, máma jim denně vyvařovala a měla ruce vytahané jak orangutan od toho, jak ze sámošky nosila tašky plné lahváčů. Byly mi asi čtyři a mistry jsem sledovala s němým úžasem. Na tom mém němém úžasu, když je sleduju při práci, se nic nezměnilo ani teď po třicítce, jen ten důvod je trochu jiný…

 


A V ČEM SOUTĚŽÍ TVOJE MATKA?

21. září 2016 v 19:00 | Bruneta 30Plus
Matka mého bývalého spolužáka je nadšená sportovkyně a pravidelně se účastní různých českých i přespolních horských maratonů a ultramaratonů. Jiné matky mých známých a kamarádů jsou ve volném čase úspěšnými amatérskými cukrářkami, chovatelkami koček či vynikají v jiných oborech a disciplínách. Moje matka se (protože jinak si její chování neumím vysvětlit) již nějaký pátek účastní soutěže "Zdeptej svoji dceru". Předpokládám, že aspiruje na stupně vítězů, a doufám, že cena bude hodnotná.

Z tohoto důvodu rodiče navštěvuji již jen sporadicky a naše občasné (telefonické) rozhovory připomínají tak trochu lingvistické paso doble plné úhybných manévrů z mojí strany. Strategií mojí matky je vyzvědět ode mě o mém životě co nejvíce, aby mi v zápětí mohla zasadit verbální smeč nebo s časovým odstupem v nejnevhodnější moment necitelně dát brutální KO.


30 PLUS A ZOUFALE OUT?

16. září 2016 v 17:30 | Bruneta 30Plus
Strašně se mi líbí věta, že "život začíná ve třiceti". Je mi jasné, že kdyby tuhle větu slyšelo mé 16leté já, smíchy by mu vyletěl sopel na druhou stranu místnosti. Dosáhla jsem tedy teoreticky radostné životní etapy, ve které jsem finančně soběstačná, a dokonce mám na starosti jen sama sebe (jak mi škodolibě připomíná moje matka a některé "dětné" kamarádky). Radost mi kazí jen nedávné zjištění, že se v dnešním světě někdy moc neorientuji a jsem tak trochu OUT (chtěla jsem napsat "mimo mísu", ale užitím tohoto archaismu bych potvrdila, že jsem víc než out).


Kam dál